Výletní cíl
Castelfeder: Řecký ostrov v Jižním Tyrolsku
V biotopu Castelfeder v jihotyrolské nížině připomíná Řecko nejen krajina. Kdysi zde možná opravdu vládla i řečtina.
Když řečtí malíři v období romantismu cestovali z Itálie na sever, procházeli také jižním Tyrolskem. Když spatřili kopec Castelfeder mezi Neumarktem, Auerem a Montanem, připomínal jim natolik jejich domovinu, že jej nazvali "tyrolskou Arkádií". Porfyrové dómy vybroušené ledovci a stepní flóra biotopu se suchými keři a křovinami skutečně připomínají řeckou krajinu. K tomu přispívají i zříceniny na nejvyšším bodě Castelfeders, které se mohou ohlížet za dlouhou historií.
Skála v bouři dějin
První stopy osídlení na Castelfederu pocházejí z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Urnové hroby s hrobovými výbavami z tohoto období ukazují na rané osídlení. Asi o 2500 let později, po pádu Západořímské říše v 5. století n. l., se tato oblast stala součástí Byzantské říše ovlivněné řeckým vlivem. Aby zastavili postupující germánské kmeny, postavili Byzantinci na Castelfederu pevnost, ale po dvou požárech ji v 7. století opustili. Teprve v raném středověku bylo opevnění obnoveno a doplněno a kopec byl opět využíván jako obranná stavba. O pohnuté historii Castelfederu dodnes svědčí různé ruiny.
Den v ruinách
Na vrcholu kopce vynikají především dvě kamenné stavby. Na východní straně se nacházejí pozůstatky kaple svaté Barbory, která byla pravděpodobně postavena již v 6. století a zanikla až po roce 1750.
Západní stranu naopak zdobí tzv. kucheleny, kruhové oblouky, které se zachovaly z původní 500 metrů dlouhé byzantské kruhové zdi. O něco níže pod kopcem objevíme další úseky obvodové hradby, jejíž konstrukce připomíná hradby konstantinopolské pevnosti. Jasné znamení, že zde pracovali Řekové. Naopak za stavební činnost v pozdějších dobách vděčíme zřícenině tzv. lombardské věže, jejíž základové zdi dodnes působí opevněným dojmem.
"Žlab úrodnosti" v bezprostřední blízkosti Kuchelenu není ani tak dílem člověka, jako spíše síly ledovců. Tato hladce vyleštěná kamenná rampa má údajně "plodivý" účinek. Pokud si tedy ještě nepřejete mít děti, měli byste se snímku zdržet.
Hřiště
Výstup na vrch Castelfeders se však vyplatí nejen milovníkům historie. Byzantinci věděli, proč postavili pevnost právě zde. Z nejvyššího bodu Castelfedersu máte nerušený výhled na jih Jižního Tyrolska a cítíte se tak trochu jako strážce údolí Adiže. Kromě stezky na vrchol kopce vedou přes Castelfeder i další turistické trasy. U silnice mezi obcemi Auer a Montan například začíná naučná stezka Biotop Castelfeder, která návštěvníky pomocí informačních tabulí podél cesty seznamuje s flórou a faunou biotopu. Ti z nás, kteří ještě neumějí číst, si také přijdou na své. Louky Castelfeders jsou ideálním hřištěm pro děti. Lidé navíc nejsou jedinými obyvateli kopce. Zpestřením je také pastva koz a příležitostně oslů na Castelfederu. V neposlední řadě je kopec také ideálním místem pro piknik ve stínu starých stromů.
Castelfeder
Další informace
The fertile terrace between Auer/Ora, Neumarkt/Egna, and Montan/Montagna is an ancient cultural landscape. Castelfeder was the center of human existence in the south of South Tyrol for thousands of years. There are traces of settlements from the Stone and Bronze Ages. The remains of a castle complex, the legendary fertility chute and the walls of the Barbara Chapel bear witness to a mystical past. Also, Raetians, Romans, and other tribes who settled in the area around the hill retreated to the 400-meter-high hill in troubled times and left their traces.
After the fall of the Western Roman Empire, the Byzantine Empire had Castelfeder refortified as a bastion against the Germanic tribes shortly after the year 500. On this "acropolis," hundreds of people could find refuge together with their cattle and supplies. The last remains of the 500-meter-long ring wall of this largest fortress of the Adige Valley are the "Kuchelen," whose construction resembles the city wall of Constantinople.
Because of the Mediterranean vegetation, the area was called the "Arcadia of Tyrol" by romantic poets. The Castelfeder hill is important not only from an archaeological and historical point of view, but also from an ecological one. Thus, a zone with an area of about one hundred hectares was placed under landscape protection as a biotope years ago. Due to the Mediterranean climate, it is particularly mild on the hill as early as March. Today, Castelfeder is home to some animals that have become rare in Europe. The biotope's flora and fauna can be explored on the nature discovery trail.Freeway A22, exit Ora/Egna, direction Ora, Via Val di Fiemme