Perché no?
Prázdninová oblast
Dovolená na statku v obci Salurn
Dovolenou na statku v Salurnu strávíte v místech, kde se narodil jeden z nejznámějších dvorních šašků v Německu, skřítek Perkeo.
Perkeo získal své jméno díky zálibě v pití. Na otázku, zda si dá ještě další nápoj, vždy odpovídal „Perché no?“ neboli „Proč ne?“. K tomu potřeboval odolná játra. Perkeo byl pokřtěn jménem Clemens Pankert a když mu bylo 16 let, dostal pozvánku od kurfiřta Karla III. Filipa, aby se přemístil z Falce na jeho hrad Heidelberg. Sloužil tam nejen jako dvorní šašek, ale také se stal strážcem velkého hradního sudu s vínem. Kdo by se uměl lépe zhostit takového úkolu než někdo ze Salurnu? Nejjižnější obec Jižního Tyrolska ležící asi 30 kilometrů jižně od Bolzana je místem, kde se pěstuje nejvíc bílého vína v celé provincii a nachází se na Jihotyrolské vinařské stezce. Salurn však může nabídnout více než dobrá bílá vína.
Dovolenou na statku v Salurnu strávíte v místech, kde se narodil jeden z nejznámějších dvorních šašků v Německu, skřítek Perkeo.
Perkeo získal své jméno díky zálibě v pití. Na otázku, zda si dá ještě další nápoj, vždy odpovídal „Perché no?“ neboli „Proč ne?“. K tomu potřeboval odolná játra. Perkeo byl pokřtěn jménem Clemens Pankert a když mu bylo 16 let, dostal pozvánku od kurfiřta Karla III. Filipa, aby se přemístil z Falce na jeho hrad Heidelberg. Sloužil tam nejen jako dvorní šašek, ale také se stal strážcem velkého hradního sudu s vínem. Kdo by se uměl lépe zhostit takového úkolu než někdo ze Salurnu? Nejjižnější obec Jižního Tyrolska ležící asi 30 kilometrů jižně od Bolzana je místem, kde se pěstuje nejvíc bílého vína v celé provincii a nachází se na Jihotyrolské vinařské stezce. Salurn však může nabídnout více než dobrá bílá vína.
Šlechta zavazuje
Salurn, který se poprvé na historické scéně objevil v roce 575, má velmi strategickou polohu. Nedaleko vesnice se údolí Etschtal zužuje do průsmyku „Salurner Klause“. Toto úzké místo dnes tvoří hranici se sousední provincií Trentino a je zároveň německo-italskou jazykovou hranicí. Díky své poloze přišla vesnice brzy k bohatství. Vedla tudy jedna z nejdůležitějších obchodních cest mezi severem a jihem Evropy, Salurn si získal velký význam také díky poštovní stanici. Kromě obchodu a poštovnictví byl Salurn v předchozích staletích známý jako místo, kde se choval bourec morušový. Hospodářský rozkvět vesnice byl pravděpodobně důvodem, proč se tu usadila řada šlechtických rodin. V žádné jiné jihotyrolské vesnici nenajdete podobnou hustotu rodů se šlechtickým původem. Vysoce postavení páni také natrvalo ovlivnili architekturu Salurnu. Obraz vesnice utvářela šlechtická sídla ze středověku, renesance i baroka. A turisté se tu budou mít podobně jako šlechtici: jako v bavlnce.
Příroda-umění
Kromě hlavní historické obce zahrnuje oblast Salurnu ještě dvě vesnice: Buchholz a Gfrill. Začíná tady mnoho turistických stezek, což nepřekvapí, když uvážíte, že obě menší obce leží v bezprostřední blízkosti přírodního parku Trudner Horn. Protíná jej více než 400 kilometrů značených turistických tras. Jednou z mnoha výletních možností je výstup z Gfrillu směrem na Trudner Horn. Koho potom kroky z apartmánu v Salurnu zavedou do vesnice Buchholz, může si udělat procházku k zahradě soch umělkyně Sieglinde Tatz-Borgogno z Bolzana. Dvěma sty sochami se zde pokusila vystihnout téma „svoboda a harmonie mezi uměním a přírodou“. Nad Buchholzem navíc vede stezka Dürerweg, která začíná v místě Laag, části obce spadající pod Neumarkt, a končí v Salurnu. Své jméno trasa dostala podle známého německého malíře Albrechta Dürera, který v roce 1494 na cestě do Benátek, když řeka Etsch opět vystoupila ze břehů a zaplavila cestu, musel absolvovat objížďku právě přes Buchholz. Kdo však nemá k dispozici celý den, ale jen pár hodin, měl by se vydat nahoru k největší pamětihodnosti Salurnu, kterou je hrad Haderburg.
Salurn je nejjižnější obcí Jižního Tyrolska, nachází se na jihotyrolské Vinařské stezce asi 30 km jižně od Bolzana, a je největší oblastí pěstování bílého vína v zemi. Ale i mimo víno toho má Salurn dost co nabídnout.
Šlechta zavazuje
Salurn, který se poprvé na historické scéně objevil v roce 575, má velmi strategickou polohu. Nedaleko vesnice se údolí Etschtal zužuje do průsmyku „Salurner Klause“. Toto úzké místo dnes tvoří hranici se sousední provincií Trentino a je zároveň německo-italskou jazykovou hranicí. Díky své poloze přišla vesnice brzy k bohatství. Vedla tudy jedna z nejdůležitějších obchodních cest mezi severem a jihem Evropy, Salurn si získal velký význam také díky poštovní stanici. Kromě obchodu a poštovnictví byl Salurn v předchozích staletích známý jako místo, kde se choval bourec morušový. Hospodářský rozkvět vesnice byl pravděpodobně důvodem, proč se tu usadila řada šlechtických rodin. V žádné jiné jihotyrolské vesnici nenajdete podobnou hustotu rodů se šlechtickým původem. Vysoce postavení páni také natrvalo ovlivnili architekturu Salurnu. Obraz vesnice utvářela šlechtická sídla ze středověku, renesance i baroka. A turisté se tu budou mít podobně jako šlechtici: jako v bavlnce.
Příroda-umění
Kromě hlavní historické obce zahrnuje oblast Salurnu ještě dvě vesnice: Buchholz a Gfrill. Začíná tady mnoho turistických stezek, což nepřekvapí, když uvážíte, že obě menší obce leží v bezprostřední blízkosti přírodního parku Trudner Horn. Protíná jej více než 400 kilometrů značených turistických tras. Jednou z mnoha výletních možností je výstup z Gfrillu směrem na Trudner Horn. Koho potom kroky z apartmánu v Salurnu zavedou do vesnice Buchholz, může si udělat procházku k zahradě soch umělkyně Sieglinde Tatz-Borgogno z Bolzana. Dvěma sty sochami se zde pokusila vystihnout téma „svoboda a harmonie mezi uměním a přírodou“. Nad Buchholzem navíc vede stezka Dürerweg, která začíná v místě Laag, části obce spadající pod Neumarkt, a končí v Salurnu. Své jméno trasa dostala podle známého německého malíře Albrechta Dürera, který v roce 1494 na cestě do Benátek, když řeka Etsch opět vystoupila ze břehů a zaplavila cestu, musel absolvovat objížďku právě přes Buchholz. Kdo však nemá k dispozici celý den, ale jen pár hodin, měl by se vydat nahoru k největší pamětihodnosti Salurnu, kterou je hrad Haderburg.
Statky-vyhledávání
Rekreační statky v Salurnu
3 důvody
Dovolená v Salurnu
Nejjižnější obec
na jazykové hranici
Haderburg:
zřícenina hradu
Dürerova cesta:
po stopách malíře
Pověstné hradby
Haderburg trůní nad Salurnem a jedná se spíše o zříceninu, avšak překvapivě celkem zachovalou. Hrad byl poprvé zmíněn už v 11. století jako Castellum Salurna. Byl důležitým kontrolním bodem pro sledování a řízení provozu v soutěsce Salurner Klause.
Haderburg trůní nad Salurnem a jedná se spíše o zříceninu, avšak překvapivě celkem zachovalou. Hrad byl poprvé zmíněn už v 11. století jako Castellum Salurna. Byl důležitým kontrolním bodem pro sledování a řízení provozu v soutěsce Salurner Klause.
V 16. století ztratil svůj strategický význam a byl ponechán svému osudu. Jeho bílé, zdaleka viditelné zdi však poutaly pozornost cestovatelů i v pozdějších dobách. Zřícenina se mimo jiné stala součástí pověsti „Starý vinný sklep u Salurnu“ bratří Grimmových. V roce 2003 prošel Haderburg renovací, v jeho šenku se od té doby servírují středověká jídla a konají se tu po celý rok nejrůznější akce.
Návrat Perkea
Další kulturní zajímavostí Salurnu je masopustní průvod „Perkeos Maschggra“, který se koná každý druhý rok v únoru. Perkeo se s průvodem vrací z Heidelbergu zpátky a přebírá na krátkou dobu vládu nad Salurnem. Máchá žezlem a za doprovodu mnoha vozů se svými kumpány oslavně a hlasitě táhne ulicemi vesnice.